Poslední den v lednu se skupinou On The Way.

6. února 2014 v 0:50 | †SeňoritaVampiresa† |  Diario
Psát článek s nechutnými křeči v břichu a s nepříjemnou husí kůží po celým těle se mi sice moc nechce, ale minulý týden v pátek jsem zažila něco fakt šílenýho a i když nemám poslední dobou bohužel ani náladu na blog, tak zmínit se o tom dní pár slovy prostě musím! Takže lets go, aspoň na chvílí snad zapomenu na tu bolest a snad se i ten vyjebaný prášek po víc jak hodině rozhodne v mém těle zabrat a budu mít konečně klid.

So...
Moje nejlepší kamarádka Lee chtěla semnou a s mým mužem v pátek něco podniknout. Zrovna v ten den skupina OTW potřebovala komparz pro svůj videoklip na písničku "ztrácíš" a vzhledem k tomu že Lee tu kapelu tak light znala a že tam byla i její banda co s ními jezdí po koncertech, tak jsme si řekli že tam zajdeme. Lee zůstala u nás ve čtvrtek přes noc a v pátek ráno to všechno začalo.

Prvně jsem si myslela, že nakonec bude celý den passe, protože za celou noc jsem dohromady mohla prospat tak 15 minut a do toho mě extrémně bolela hlava a už jsme doma neměli ani jeden prášek. Takže vstávat jsem vlastně měla už o půl 9, ale z postele jsem se vykopala až v 11 hodin. Mezitím mi Lee na FB domluvila ať mi Kejt vezme nějaký prášek. Dala jsem si ranní cigaretu a kávu, rychle do sebe nahodila oběd a už se jelo.

Na poslední chvílí, jak to tak bývá, nastaly samozřejmě menší komplikace. Museli jsme jet ještě rychle k Lee domů aby jsme nakoupili a až pak jsme mohli jet. Takže jsme domluvený sraz na jednu hodinu kde jsme měli počkat na kámošky od Lee přesunuly na dvě hodiny kde byl už sraz s kapelou. Všechno jsme bravůrně stihli. Přesně ve dvě jsme byli na místě a veškerá sranda mohla začít.

Na místo natačení jsme šli asi 20 minut a zrovna do části Ostravy kde jsem byla poprvé, takže už ta cesta byla pro mě zážitkem. Přišli jsme na místo a už to jelo. Jediný háček byl v tom, že ikdyž bylo pěkně, tak ale bylo po dešti a my jsme natáčeli pod podchodem a byli jsme tam víc jak tři hodiny a nemohli jsme si ani kde sednout.

Plusko bylo, že jsme se ale sešli fakt super banda lidí, takže mezitím co si kapela všimali svých scen a my jsme čekali až příjdeme na řadu, zabavili jsme se hudbou, fernetem a skittles.

Pak nás už potřebovala i skupina a to byla teprv sranda. S Ondrou jsme tam byli jediný pár a to jsem si zcela bodlo. Dali nám za úkol aby jsme se postavili ke zdi kde jsme měli hrát zfetovaný pár, který se nechutně líbá. Jo byla to fakt sranda, když před nás přímo postavili kameru a teď akce.

Kluci potřebují další lidi i teď v neděli. Tentokrát se to točí někde v klubu. To si už ale musím nechat ujít, protože zrovna v ten den odjíždím na týden k rodičům. Rozhodně pokud bude zase nějaká příležitost jít na jejich natáčení, tak tam rozhodně budu a už i nafotím hodně fotek abych to tu mohla dát. Klikněte na celý článek kde jsou z toho dne 2 videa.

 

The Paranoid - Neviem ti povedať nie

17. ledna 2014 v 1:17 | †SeňoritaVampiresa† |  Música

Mám jediný problém!

Neviem ti povedať nie,
na pekné veci mám nárok
a toto je posledné,
čo je tu jednoduché...
Stačí len povedať áno
a svet sa ti rozplynie
Videoklipu jsem se dočkala a teď trpělivě čekat na jejich nové album na které se opravdu maxímalně těším.
Rock is my life <333

A tak jsem to přežila.

4. ledna 2014 v 13:49 | †SeňoritaVampiresa† |  Diario
A je to tady.
Rok 2013 za námi a rok 2014 před námi.

Po tolika zmařených rocích jsem se naučila neříkat už "snad to bude lepší rok". Letos jsem si řekla "co bude, tak bude" a nemíním to řešit. Už je to asi i tím, že tento rok mi uzavírá mojí dětskou stránku a začíná ta doopravdická dospělost. Dvacitka pomalu a jistě na krku. Už se pomalu loučím s nactiletosti a připravuji se na cetku. Za pět měsíců zkoušky ve škole a víte co? Vím totální hovno ale neřeším to, protože i tak si věřím, že to zvládnu. A pak to jenom pofičí ... poslední prázdniny, které si chcu užít fakt ve velkým stylu a práce ..

Ale vrať me se k tématu článku a to je Silvestr 2013.

S ondrou jsme byli doma s rodinkou. Svou návštěvou nás poctila moje kamarádka Lucy, která mi ještě donesla vánoční dárek a to naší společnou fotku z prázdnin 2013 v rámečku. Teď jí mám danou na stolečku u postele a Lucy se na mě každý den z rámečku usmívá.

Měli jsme naplanovanou půlnoční žurku, což znamená mejdán, ale plány nam zmařili Ondrovi horečky, takže jsme to po luxusním ohňostroji na točně, kterej nám připravil taťka od Ondry, zaparkovaly s Lucy u člověče nezlob se a dojídání jednohubek a chlebíček a miláček šel už spinkat.

Na novoroční den jako obvykle se u nás v Hrabůvce na rondl konal novoroční ohňostroj. Letos to už bylo osmým rokem. Já jsem si tuhle krásu musela nechat ujít, protože Ondrovi stále nebylo nejlíp a bez něho jsem nechtěla jít. Už z toho důvodů, že vždycky po té šesté hodině jě uzavřená doprava kvůli bežpečnosti, takže bůhví kdy bych se vůbec dostala zpátky domů.

Takže Silvestr jsem přežila ve zdraví a v pohodě a s lidmi, které mám ráda. S Lucy jsme se fajně zasmály u naši stolní hry a myslím si, že ikdyž nakonec neproběhla ta naše noční žurka, tak máme na co vzpomínat :)

 


Zoči Voči - Aj keď...

27. prosince 2013 v 12:39 | †SeňoritaVampiresa† |  Música
Miluji tuhle písničku už z toho důvodů, že ten text je úplně jak o mě a o něm.
Též jsem si toho musela vytrpět hodně, než jsem ho konečně získala a za tu dobu jsem slyšela tolik narážek, výsměchů od ostatních jak můžu být tak naivní, že on mě milovat nikdy nebude a teď? Teď jsme spolu krásných 5 měsíců,milujeme se, žijeme si tu naší pohádku.
Vždycky jak slyším tuhle píseň, rozlijeme se po mých rtech takový ten upřímný úsměv rovnou od srdce.
JE TO BOŽÍ POCIT!



Kam dál