WHAT ABOUT LOVE - Část 1

1. července 2013 v 20:56 | †SeňoritaVampiresa† |  - What about love

Slibovaná povídka je tu.
Dost lidí se na ní těší, což mi opravdu lichotí, tak se jen modlím ať Vás teď nezklamu a bude si tenhle fiktivní, letní příběh rádi číst.
Budu vděčná za každý komentář :)


Stála jsem v prázdném pokoji, který čekal na vymalování a vybavení a přemýšlela jsem nadtím jak to tady přežiju. Kufr jsem nechala stát ve dveřích a tašku jsem hodila pod okno. Opřela jsem se o parapet a své hnědé oči jsem nechala putovat po zahradě. Tohle má být teď můj nový domov?
Byla jsem zvykla na paneláky, na stále hektický, městký život a tady mi to přislo jak v ráji. Nebo je to peklo? Hlavou se mi honilo milion otázek, dokud mě nepřerušila teda Simone.
,,Omlouvám se za stav tvého pokoje, ale přijela jsi dřív než jsi měla" podívala se na mě ustaraným pohledem a opřela se o parapet stejně jako já.
"Budeš pár dnů bydlet v pokoji pro hosty. S Charliem se pokusíme dát ti pokoj co nejdřív dohromady" Pohladila mě po vlasech stejně jako máma. Dneska je začátek prázdnin a místo toho abych si užívala u vody se svými lidmi a oslavovala, že na další dva měsíce mám pokoj od školy, stála jsem ve svém novém pokoji a cítila jsem se prázdná.
"Přes týden nevaříme, mám ti něco objednat?" zeptala se mě.
,,Nemám hlad, ale děkuji" pokusila jsem se o úsměv, ale moc mi to nešlo.

Den utekl rychle a já seděla na zahradě v altánku se sluchátky v uších jako tělo bez duše. Připadala jsem si tu jako vyvrhel. Věděla jsem moc dobře, že tu nepatřím a až odejde bolest z mého srdce, tak to dám taky pěkně najevo. Nemám v plánu se bouřit svému novému životu, ale také nemám v plánu se tu nějak zabydlovat. Španělsko byl vždycky můj sen a jednoho dne jsem tu chtěla bydlet, ale na to bylo ještě brzo. Ještě nepřišel můj čas opustit Německo. Cítila jsem jak se mi do očí derou slzy. Potlačila jsem je a rozhodla jsem se projít po té obrovské zahradě.

Když jsem si udělala menší procházku po krásach tetčiné zahrady, sedla jsem si na schody před její barák a pozorovala jsem skupinku děti jak si hrají na sousedské zahradě a jak se smějí. Záviděla jsem jím. Chtěla jsem také užívat si života a smát se. Nic mi tomu sice nebránilo, ale já nechtěla. Už dlouho jsem uzavřený člověk a nemám v plánu to nijak měnit.

Večere se podávala přesně v sedm hodin. Charlie byl na služební cestě v Irsku. Byla jsem na něho docela zvědavá, protože jsem ho znala z fotek tak jako Simone. Byla to stárá známá od mojí mámy a jediný člověk co mi po její smrti zůstal. Simone udělala krabí salát. Ikdyž jsem jí neznala, tak z emailu od mamky, byla o mě velmi dobře informovaná a věděla, že mám ráda mořské plody. Nabrala jsem si do talíře a pustila jsem se do jídla, ikdyž jsem neměla moc hlad. Odmítnout, ale tuhle dobrotu bylo pro mě hřích.
"Zítra budu muset nakoupit, tak můžeš jet semnou. Aspoň to tady více poznáš" mrkla na mě. Neměla jsem sice náladu trajdat po městě, ale bylo to pro mě lepší než sedět v prázdném pokoji.
,,V kolik hodin pojedeme?" Předstírala jsem zájem.
,,Až se vyspíš. Věřím, že ta cesta byla velmi únavna, takže tě nebudu budit" Byla na mě moc hodná a to se mi nelíbilo. Neměla jsem ráda, když na mě lidé byli hodní.

Po večeři jsem se uvelebila do pokoje pro hosty. Neměla jsem ani náladu sprchovat se. Jenom jsem se převlékla do pyžama, svázala jsem si vlasy do culíku a zamuchlala se do peřin s pocitem, že potřebují obejmout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chica con sueños Chica con sueños | Web | 1. července 2013 v 21:34 | Reagovat

Miluju tvoje příběhy :3333 tenhle bude BOMBA!

2 mouli-e mouli-e | E-mail | Web | 1. července 2013 v 22:36 | Reagovat

:) Ty dost dobře víš,jak já tvoje příběhy miluju.Od té doby co jsem tvůj blog.cz poznala ty dost dobře víš,že já na nich ujíždím.Hlavně na tech tvých.Takže asi takhle.

DOKONALÉ,NÁDHERNÉ... A už se strašně těším na pokračování :) zní to zvláštně.. :3 Wůůf.. už aby tady bylo pokračování.. tak šup šup :P :*

3 Ell Ell | Web | 2. července 2013 v 8:10 | Reagovat

celkem obdivuji, že dokážeš takhle psát :)

4 Beatricia Beatricia | Web | 2. července 2013 v 15:40 | Reagovat

Výborný slibný start povídky... nebo to bude román. Otevírá se hodně možností. Tak rychle další "To be continued". :-)

5 Tessule Tessule | Web | 2. července 2013 v 19:21 | Reagovat

Úplně nádherný začátek:) Jsem zvědavá, co bude dál:)  Oh krabí salát, blé:P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama