Liebster Award Tag.

3. listopadu 2013 v 12:42 | †SeňoritaVampiresa† |  - Proyectos Días
Svojí nejlepší kamarádkou jsem byla nominovaná na tenhle tag. Bohužel se zase prokázalo, že realita je krutější a docela jsem se s tímhle článkem musela poprat. Jako vždy jsem do něho dala kus své duše a svého srdce, tak snad se tím v klidu prokousnete až dokonce.

Pravidla Tagu:
- 10 věcí o sobě
- Odpověz na 10 věcí otázek od blogerky, která tě nominovala
- Nominuj 5 blogů, které mají aspoň 200 pravidelných čtenářů
- Vymysli 10 otázek pro blogerky, které budeš nominovat
- Informuj blogerky o tom, že jsi je nominovala

10 věcí o sobě:

1. Už odmalička jsem závislá na svém dědovi. Je to zvláštní. Nevím jestli je to tím, že mi dá se říct nahrazoval otce, které jsem ho nikdy neměla, nebo tím, že jsem ho přiměla znovu žít, ale už od mého narození do dnešní doby jsme velká dvojka. Miluji celou svojí rodinu, ale můj děda je něco víc. Je to můj anděl, který mě ochraňuje a já jsem jeho anděl.
2. Miluju Německo a všechno co se Německa týče. Miluji jejich jazyk, jejich hudbu, ty lidi, místa apod. Jediné co mi vadí, že mají nekuřacké hospody. Ale to je takový malý detail, který mi až tak moc žíly netrhá. Žiju Německem a někdy bych tam chtěla bydlet.
3. Odsuzuju lidi co nevěří na duchy a jiné nadpřirozeno. Ano. Každý má svůj názor. Každý má svojí viru. Ale já se o duchy zajímám už nějaký pátek, několikrát jsem vyvolavala a víc jak deset let jsem žila v bytě kde jedna zbloudila duše byla. Proto nenávidím, když mi vyvrácí někdo to co jsem viděla či cítila. Mám už tolik zážitků, že bych sama mohla napsat nějakou hororovou knihu či scénař na nějaký hororový film, proto moc dobře vím, že mezi námi něco takového je a těm co stále říkají že to je blbost přejí, aby se jím stalo aspoň něco podobnýho co mi.
4. Trpím spankovou paralyzou. Je to porucha spánku, která je dosti nepříjemná. Jde o to že při probouzení nebo usínání se dostanete jakoby do tranzu. Vaše tělo se nemůže hýbat a vy nemůžete mluvit. To se dá ještě přežít, ale nejhorší na tom je, že tímhle procesem než se vaše tělo odparalyzuje vás doprovazejí zrakové a sluchové halucinace. Jednou se mi stalo, že jsem u postele viděla týpka kvádru jak jenom stojí a dívá se na mě. Ikdyž moc dobře vím co to je, na mojí psychiku to má i tak velký nápor. Opravdu to není nic příjemnýho už i z jednoho sprostého důvodů. JAk opravdu víme, že to co vidíme či slyšíme že je halucinace?
5. Vždycky jsem chtěla být taková drzá a drsná holka. Užívat si života, bez problému se začít s kymkoliv bavit a na mejdanech bych fakt dost dobrý bavič. Taková holka jsem jenom mezi svými přáteli. Jinak se nedokážu odvázat. Jsem hodně stydlivá a moje sebevědomí je na bodě mrazu. Nedokážu se odvázat ještě ani před svojím Čičikem a to dokonce ani v opilém stavu. Docela mě to trápí, protože si díky toho někdy připadám jak nudný člověk a divím se, že mojí lidé to semnou umí vůbec vydržet.
6. Na svoje vlastní nohy jsem se po velkých depresích postavila díky Demi Lovato a jejímu dokumentu stay strong. Nikdo nikdy mi předtím ještě neotevřel oči jako ona. Nebyla chvíle abych u tohodle filmu neronila slzy. Chytlo mě to za srdce a je pravda, že od té doby jsem si neublížila. Jo. Možná jsem si obila ruku o zeď nebo tak, ale nikdy jsem už nesáhla na žiletku. A jak řekla Demi: Je to každodenní boj.
7. Miluji psaní a jednou bych chtěla napsat aspoň jednou knihu. Ikdyž vím, že nejsem nějaká extra spisovatelka, ale je to můj uník z reality, který velmi miluji.
8. Miluji ananasový džus.
9. Miluji filmy podle skutečné události. V té chvílí totíž vím že se nedívám na žadnou fantasymagory, ale na něco co se opravdu stalo a to mě ještě víc strhne do děje.
10. Šíleně moc miluji svého Čičika. Jsme spolu tři měsíce, ale známe se přes tři roky a dál mi do méha života opravdu hodně světla. Samozřejmě jsme navzájem prošli i utrpením, ale to už je za námi. Ikdyž mám zasebou dvouletý vztah, tak vím, že mě ještě nikdo nikdy nemiloval tak jako Ondra. Dělá toho pro mě opravdu hodně a já jsem po jeho boku šťastná a je mi s ním krásně. Opravdu se milujeme.

Otázky od Chica con sueños:

1. Jak vnímáš podzim, jak na tebe tohle období působí?
Tenhle letošní podzim miluju. Většinou venku svítí sluníčko a konečně můžu chodit v podzimních bundách, protože poslední roky mi tohle podzim nedopřával. Jinak tohle roční období je pro mě depresivní. Je sice krásné jak se lístečky stromů všelijak zbarvují, ale tohle je snad to jediné co mě na podzimu fascinuje.

2. Kdyby sis mohla vybrat zemi, kterou bys chtěla navštívit, co bys vybrala a proč?
Vybrala bych si Španělsko, protože takové místa mě lákají. Miluji jejich jazyk. Někdy bych se chtěla španělštinu naučit. Líbí se mi ty lidi. Všimla jsem si že holky mají většinou dlouhé, husté vlasy, což je naprostá nádhera. Líbí se mi ty místa. Kdykoliv vidím nějaké fotky ze Španělska, vidím tam hned sebe. Už jsem byla na mnoha místech a Španělsko je to, kde si chcu zajet, odpočinout, pobavit se.

3. Vánoce jsou svátkem klidu a míru- vnímáš to takhle?
Bohužel to vnímám spíš jako den plný zmatků, zbytečných nervů apod. Když jsem byla malá byly pro mě Vánoce něco kouzelného. Teď patřím mezi dospělé, takže to už i jinak vnímám. Vnímám to tak, že člověk se měsíc štve s cukrovím, zabalováním dárku, pár dnů předem s bramborovým salátem a zdobením stromečku a jak ten den konečně příjde, tak také uteče rychleji, než by člověk stačil mrknout. Vánoce patří mezi mé nejoblibenější svátky, ale bohužel se zatím v něm klid a mír nenašla.

4. Co si myslíš o dnešních dětech, jsou lepší nebo horší děti, než jsme bývaly my?
Jsou rozhodně horší. My jsme byli aspoň takoví, že když už jsme si začali hrát s alkoholem a cigaretami, tak aspoň tak aby nás nikdo neviděl a nejlépe 100 km od našeho bydliště. Jím je to dneska jedno. Jsou drzí, nevychovaní. Na základce jsem jako prvňáček měla respekt z devaťáku. Když jsem byla já devaťačka, tak mi jeden prvňáček naférovku řekl "co čumíš ty pičo". Já se svojí vyřídilkou jsem rázem stála s pusou dokořán a nebyla jsem schopná slov. Také vůbec neznají žádné kolektivní hry. My jsme hráli na schovku, na policajty a zloděje a další podobné hry a oni akorát znají počítač, playstation nebo xbox. Já svůj první pořádný mobil měla tak v sedmé třídě a oni už na prvním stupni mají iphony a já nevím co všechno. Jenže tohle je všechno výchová rodičů. Místo toho aby se svým děckam věnovali, tak je radši šoupnou k počítači a mají od nich klid. Je to hrozné a když si vzpomenu jaké já jsem měla dětství a co mají oni, tak je to velmi smutné.

5. Jaké jídlo bys mohla jíst pořád a nikdy tě neomrzí?
Pizza, čínské nudle, smažený květák, smažený hermelín nebo trvdý sýr, cheesburger, hranolky, krabí salát.

6. Proč jsou lidé zlí a závistiví?
Protože sami neumí nic dokázat, tak se zmůžou jen na kritiku a ublížování druhých. Tihle lidé jsou pro mě zakomplexovaní a do svého života je nepotřebuji.

7. Čeho si ve svém životě ceníš nejvíce a proč?
Svojí rodiny, svých přátel a svého Čičika. Protože jsou to jediné co mám a vždycky jsou při mě ať se děje cokoliv.

8. Napiš jednu šťastnou vzpomínku z dětství
Je to spíš vtipná vzpomínka, ale je to ta nejlepší vzpomínka, kterou mám. Byla jsem s babičkou a s dědou na dovolené v Bulharsku. Na pláž jsme chodili až úplně dozadu ke skalám, protože tam byla nejčištější voda a opravdu parádní vlny. Vždycky jsme k moři chodili nabalení jak spravní češi. Jednoho dne jsme odcházeli dřív, protože jsme se chtěli ještě projít po náměstí a zajít si na ty nejlepší palačinky s nutellou. Babička se oblékla do svých nejlepších šatů, vzala dvě tašky do jedné ruky a šla podel moře aby neměla špinavé nohy od písku. V tom se přivalila obrovská vlna a strhla i jí s taškami. Všichni se začali smát. Když se postavila konečně na nohy a posbírala tašky, přišla druhá vlna a celý proces se opakoval. V té chvílí jsem už brečela smíchy a děda jen nevěřičně kroutil hlavou.

9. Napiš jednu smutnou vzpomínku z dětství
Já nemám žádnou smutnou vzpomínku z dětství. Jedině snad to jak umřel pejsek od babičky. Byl to můj miláček, můj nejlepší kamarád. Už jak jsem se narodila, tak vždycky seděl u postýlky a hlídal mě. Byl to chytrý pejsek. Byl to pan pes!

10. Jsi sama se sebou spokojená?
Nikdy nebudu se sebou spokojená. Mám se docela ráda, ale vůči sobě jsem velmi sebekritická.


Nominuji dalších 5 blogů:

10 otázek pro blogerky, které jsem nominovala:

1. Které vlastnosti na lidech nemáš ráda?
2. Co ti přinesl rok 2013 a naopak co ti vzal?
3. Co tě inspiruje k blogování?
4. Máš svůj vymyšlený svět? Popiš ho jak vypadá
5. Co tě na naší Zemi nejvíc fascinuje?
6. Jaké jsou tvoje největší koníčky?
7. Jaké jsou tvoje závislosti?
8. Čeho si na sobě nejvíc vážíš?
9. Jaký je tvůj celoživotní zážitek na který nikdy nezapomeneš?
10. Co sis pomyslela jako první, když jsi byla nominovaná na tenhle tag?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Houp Houp | Web | 3. listopadu 2013 v 12:45 | Reagovat

Seňorito děkuji za nominaci, zrovna píši článek, kde odpovídám na otázky jiné blogerky, která mě nominovala. :D Ale na tvé otázky ráda odpovím, bude to tedy 20 otázek - wow!
Každopádně děkuji za nominaci. Právě jsem tady, abych se mrkla, jestli si už náhodou nebyla nominovaná, že bych tě nominovala. :)
Bude ti vadit, když tě nominuji zas?

2 amy-rose amy-rose | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 14:01 | Reagovat

tyyjo, to s těma duchama mě hodně zaujalo:O nechtěla bys třeba na blog někdy napsat svoje zkušenosti a zážitky s duchama?:)hodně by mě to zajímalo))
o té poruše spánku jsem ani nevěděla, že existuje..ufff to musí být hrozné:X
jinak taky miluju filmy podle skutečné události, jsou takové.. živější:D
souhlasím, jak jsi to napsala o těch dnešních dětech.. já když jsem byla tak ve čtvrté třídě, tak jsem si myslela, že až budu v devítce, tak se mě všichni budou bát:D no a teďka se spíš bojím já jich:DD a to že  prvňáci na mě křičí sprostý slova.. ne, opravdu nechápu dnešní děti..
jinak pizza je nejlepšíí:33

pěkný článek!:)

3 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 3. listopadu 2013 v 16:17 | Reagovat

Wow..ty jsi se ale rozepsala.. Já v nadpřirozeno věřím, ale nejsem si tak úplně jistá, že bych chtěla nějakého ducha potkat.. :D

4 monbella monbella | Web | 3. listopadu 2013 v 16:19 | Reagovat

Tyjo ta porucha spanku to musi byt hruza://...

5 Vivien. Vivien. | Web | 3. listopadu 2013 v 16:22 | Reagovat

Už před tíhmel článekm jsi pro mě byla hrozně sympatickej člověk, ale teď... Vážně, obdivuji tě čím dál víc. K několika bodům co jsi o sobě napsala mám co říct. Takže se předem omlouvám za tenhle slohovej komentář, ale mám pocit, že ti to prostě napsat musim :D

3. Souhlasím. Ale je zvláštní, že já snad dosud nepotkala nikoho, kdo by natvrdo odsuzoval existenci duchů a nadpřirozena. Většinou mi říkají, že ještě žádnou zkušenost s nadpřirozenem nemají, ale jsou otevřeni názoru, že někde něco takového je. Já sama jsem nic nadpřirozeného nezažila, i když cítím že mám k tomuto tématu blízko. Před pár měsíci jsem řešila svůj problém při hodině biologie, kde jsme se zabývali anorexií. Jakmile o ní začala učitelka mluvit, udělalo se mi špatně, po celém těle jsem cítila mráz a nebyla jsem schopná pohybu, byla jsem jako paralyzovaná. Napadaly mě důvody jako minulý život, ve kterém jsem touto nemocí třeba trpěla a podobné, protože jsem s anorexií nikdy problémy neměla. Ale tohle byl silný zážitek.

4. Páni... Už jsem o tom slyšela, ale neznám nikoho kdo by tím opravdu trpěl. Dokážu si představit, jak je to hrozné.

5. Tenhle odstavec jako kdybych psala já. Vždycky mě štvalo, že taková nejsem. Pokud se mi to podaří, tak pouze na jeden večer a potom se cítím mizerně, že jsem to zase já. Zatím jsem  nezpozorovala, že by se mnou alkohol něco dělal.

6. Tenhle dokument na mě taky hrozně silně zapůsobil. Dívala jsem se, s ubrečenýma očima, zamyslela jsem se nad světem... Pár minut před koncem přišla ke mně moje máma a ptala se, z čeho se Demi zpovídá. Řekla jsem jí to a máma jí začala odsuzovat, říkala že je úplně blbá, když se řezala... Rozbrečela jsem se ještě víc a začala jsem na mámu ječet, že tomu vůbec nerozumí a nic neví. Nemohla jsem se z toho vzpamatovat ještě dlouho na to.

S body 7,8 a 9 souhlasím. Mám stejný názor. Pokud se dá milování ananasového džusu říkat názor. :D

A co se týče tvých odpovědí, snad se všemi názory se ztotožňuju. Snad jenom letošní podzim vnímáme jinak, na mě má zatím depresivní účinky, stromy u našeho domu tentokrát nemají krásné pastelové barvičky, ale jsou zašedlé a téměř opadané. Vážně, pohled z okna mě ani trochu neuklidňuje.
-------------------------------
A děkuju. Určitě potom napíšu článek, už je mi líp, ale... Ještě pořád to není vyřešeno. Za půl hodiny má za mnou přijet a máme si o tom ještě popovídat, což nevim jak zvládnu s ubulenýma očima, vlastně ani nemám chuť to řešit, chci jenom aby mě objal a řekl mi, že mu na mě záleží. Nevím, uvidím. Snad už je to nejhorší zažehnaný :)

6 Beatricia Beatricia | Web | 3. listopadu 2013 v 22:20 | Reagovat

Zlato, moc ti děkuji za nominaci do té soutěže. Moc si toho vážím. Jsi už ale pátá blogerka, takže já to nezvládnu ani u jedné, a omlouvám se. Já to prostě nedokážu.
Tvé odpovědi jsou krásné a hodnotné. ☼☼:-)☼☼

7 Houp Houp | Web | 4. listopadu 2013 v 15:27 | Reagovat

Jak bylo ve filmu Temné stíny (který se mi až tak moc nelíbili, ale ta jedna myšlenka se mi zalíbila), myslím si, že někteří lidé mají anténky, kterými jsou schopní cítit a vidět něco více než ostatní. Jako někdo dokáže vidět karmu lidí, někdo může vidět i zbloudilé lidi.
mě se zas občas podaří předpovědět něco do budoucnosti, ale spíše bych řekla, že v mém případě to bude vždycky jen shoda zvláštních náhod (nechtěla jsem napsat šťastných náhod). Myslím, že lidé nejsou TOP toho, co můžeme najít a co se kde nachází, takže kdo ví, co všechno je před námi ukryto.
Ta historka z dětství je naprosto, ale naprosto parádní! :')) Moc ti přeju takovou vzpomínku se svými prarodiči. Takovou já žádnou nemám, ale zas si to vynahradím jinými zážitky. :)
Na sepsání odpovědí na tvé otázky se už těším.

8 Tessule Tessule | Web | 4. listopadu 2013 v 19:42 | Reagovat

Já jsem byla nominována několikrát, ale nějak jsem neměla čas ani chuť to psát bohužel:D
Ten vztah s dědou je krásný:')
Já teda na duchy a na nadpřirozené věci nevěřím, nějak k tomu nemám důvod:)
S faktem o tobě číslo 5 jsem na tom víceméně stejně:)
Dokument o Demi:3 Mě celkem pomohla s jídlem, jak mluví o poruchách přijmu potravy a tak. Nevím, jestli jsi to na mém blogu četla, že mám teď trochu problémy s jídlem, málo jím a tak. Takže mi ona pomohla:)
Nejsi žádná spisovatelka? Už se těším, až si tvoji knížku koupím:)
To o těch dětech jsi napsala krásně, bohužel slovo od slova je to pravda, děs a hrůza. To s tím prvňákem a nadávkou se mi stalo taky.
Chudák babička:DDD Ale smál by se každý, jak to tak vidím:D

9 ones ones | 4. listopadu 2013 v 20:18 | Reagovat

Někde jsem četla že to, čemu ty říkáš spánková paralýza je vlastně astrální cestování ;) Jinak se mi moc líbil celý tag, vypadáš jako fajn holka (teda alespoň podle toho co tady čtu ;))

10 ladyparanoid ladyparanoid | Web | 6. listopadu 2013 v 21:05 | Reagovat

jéééé já už jsem to napsala na nominaci někoho jiného :( :D  teď jsem si všimla na blogu shit...Jinak s tím kde píšeš o sebevedomí Sice jsem na tom podobně, vydržet se s tebou dá jsi prostě originál!!! :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama