Prosinec 2013

Zoči Voči - Aj keď...

27. prosince 2013 v 12:39 | †SeňoritaVampiresa† |  Música
Miluji tuhle písničku už z toho důvodů, že ten text je úplně jak o mě a o něm.
Též jsem si toho musela vytrpět hodně, než jsem ho konečně získala a za tu dobu jsem slyšela tolik narážek, výsměchů od ostatních jak můžu být tak naivní, že on mě milovat nikdy nebude a teď? Teď jsme spolu krásných 5 měsíců,milujeme se, žijeme si tu naší pohádku.
Vždycky jak slyším tuhle píseň, rozlijeme se po mých rtech takový ten upřímný úsměv rovnou od srdce.
JE TO BOŽÍ POCIT!



Invierno días.

19. prosince 2013 v 23:14 | †SeňoritaVampiresa† |  - Proyectos Días

Winter tag.



Evil Dead/Lesní duch.

19. prosince 2013 v 15:24 | †SeňoritaVampiresa† |  Revisión

Nečti nahlas knihu, kterou neznáš.



Co se stane, když pět mladých přátel v odlehlém domku najdou knihu mrtvých a nevědomky probudí spící démony? Krvelačný boj o přežití, který nemá hranice.

Mia je mladá dívka, jejíž život je prostoupený zklamáním a závislostmi, požádá svého bratra Davida, jeho přítelkyni Natalie a přátele z dětských let Olivii a Erika, aby se společně s ní vydali do rodinné chaty v lesích, kde by jí pomohli vypořádat se s démony závislosti jednou provždy. Jakmile tam společně dorazí, Mia obřadně zničí své zásoby drog a přísahá před svými přáteli, že už na ně nikdy v životě ani nesáhne. V opuštěné chatě s překvapením zjistí, že se do ní kdosi vloupal. Sklep byl proměněn v bizarní oltář, obklopený desítkami mumifikovaných zvířat. Erika fascinuje prastará kniha, kterou tam objeví. V touze po odhalení jejích tajemství z ní nahlas předčítá, aniž by tušil, jaké následky bude jeho čin mít. Jak se zhoršují Miiny abstinenční příznaky, přestává se ovládat a pokusí se uprchnout, ale je zastavena děsivým viděním. V chatě se začíná chovat tak násilně, že jsou přátelé nuceni ji spoutat. Venku zuří nebezpečná bouře a lidé v chatě se zvolna začínají obracet jeden proti druhému. Jak stoupá brutalita útoků, je David postaven před nepředstavitelné rozhodnutí.

Nikdy jsem nebyla nějaká velká zastánkyně krvavých hovorů. Radši se vyžívám v hororech typů Nenávist, Kruh, V zajetí démonů apod. Na tenhle horor jsem, ale přišla už kdysi dávno, když jsem byla ještě malá. Nevím jaký to byl díl jestli to byl úplně první díl evil deadu nebo druhý, dokonce třeba i třetí. Dívala jsem se na to tajně u sebe v pokoji, v té době ještě na videokazetě a naprosto mě tenhle horor dostal. Proto, když jsem se dozvěděla, že je nový devil dead a jedný z mích hodně oblíbených blogerek na tohle téma napsala fakt dost dobrých článků, věděla jsem, že tenhle hororový kousek musím vidět a nezklamalo mě to.

Krve je tam opravdu hodně, ale je to je jeden z mála hororů, kdy mi to nevadí.
Hlavně mě potěšilo, že tam jsou i fakt dobré lekací prvky a ke konci nechyběla ani dávka pořádného napětí.
Rozhodně doporučují za shlednutí.


Sweater weather tag.

18. prosince 2013 v 11:47 | †SeňoritaVampiresa† |  - Proyectos Días
Včera jsem tenhle úžasný tag našla na jednom blogu perfektní slečny a vzhledem k tomu, že já tagy ráda vyplňuju, jsem se do toho hned pustila.



Tokio Hotel - Vergessene Kinder

16. prosince 2013 v 11:51 | †SeňoritaVampiresa† |  Música
Kvůli tomuhle textu, procítění, jsem se do nich zamilovala ještě víc než předtím.
Nejde nemilovat tuhle písničku.
Všichni lidé co mají aspoň nějaké city, se musí do toho textu vžít a ne že ne.

Jsem ráda, že jsem měla tu možnost slyšet tuhle písničku naživo.
Nejkrásnější.




A víš co je nejhorší? Že není kam utéct!!

12. prosince 2013 v 19:21 | †SeňoritaVampiresa† |  Diario
Co ode mě všichni ještě chtějí? Co ode mě očekávají? Mě už nebaví být milá a hodná jak nějaký medvídek! Kurva já mám toho všeho už prostě dost! Opravdu dost!

Jenom řešit samé sračky. Sračka z jedné strany, sračka z druhé strany, sračka rovnou na hlavu. Já jsem též jenom člověk proboha! A ne nějaký robot, druhé housle, ciganská hračka ... proboha já už chci normálně žít! Žít! Chápeš to? Nebo se zase budeš tvařit šíleně moc jak moc mi rozumíš a popravdě jenom píču víš?

Mám toho dost!
Proto jsem taková sprostá!
Taková drzá!
Náladová!
Protivná!
Se žiletkou v ruce!


Já už se nechci prostě tvářit jak je všechno great, free, fámozní ...
Furt řešit ty zkurvené nálady, prát se s tím každý den.
Já s tím žiju! Ne on! ne vy!
Teď je ta chvíle kdy si nejradši pouštím hudbu na plné kule do sluchátek se svého founu, brečím jak o život a kouřím, vydechuju, kouřím .. Ale kde mám jít? Kde se mám schovat? Kde si můžu tu chvílku vychutnat?

Nejsem na nic připravená.
Nejsem připravená na tebe.
Nejsem připravená žít s tebou pod jednou střechou.

Tak moooc mě miluješ. Já to vím! Ty to víš! Všichni to ví! Proč jsi ale kurva někdy tak sobecky? A ještě se mi divíš proč nemám na tebe náladu, proč jsem na tebe zlá, proč se s tebou nebavím. A divíš se mi teďkom, že už tě mám vážně teď u prdele? Je mi to už jedno chápeš? Dělej si co chceš! Já s tebou už nepočítám! Ani zítra, ani pozítři, nikdy!


Ty zas něco posereš a já jsem ta, co je pak na kraji všech svých sil.
I HATE THIS!

The Pretty Reckless - Far From Never

12. prosince 2013 v 13:05 | †SeňoritaVampiresa† |  Música
A tenhle song je stejně můj nejoblibenější od ní.
Miluji ten refrén.
Mráz po zádech ..
Tak daleko od nikdy ... -__-



Otázky ze Suicide Room.

9. prosince 2013 v 14:06 | †SeňoritaVampiresa† |  - Proyectos Días
Moje jedna z novějších, oblíbených blogerek, ještě na starém blogu dávala ke článkům různé otázky a já se rozhodla, že z těch jejich otázek udělám svůj článek na blogu.

Tak budete mít možnost mě zas o trochu víc poznat i ti co chodíte na můj blog.



Valerie „LEVY" Kurniškina (Alexandrovci) - Katyusha

5. prosince 2013 v 13:00 | †SeňoritaVampiresa† |  Amado
Bohužel na youtube ještě stále nejsou žádné videa z úterního koncertu, ale místo toho jsem našla ještě něco úžasnějšího.
Pamatujete si, jak jsem se v minulém článku zmíňovala o malé sedmileté dívence, která měla pár solo písni s Alexandrovci?
Nejenže, po dlouhém hledání jsem konečně našla její jméno+přezdívku (nadpis článku), ale našla jsem ještě lepší video, kte tahle malá okouzlujicí dáma zpívá Katyushu.

Přítel se mi už směje, že začínám být Levy posedlá, ale když ona je jak andílek!
Příjemně se jí poslouchá ...
Příjemně se na ní dívá ...
Vždyť jí je pouhých 7 let a dokáže dát takovou energií a příjemný pocit celému publiku, že každá starší a dá se i říct talentovanější zpěvačky by jí mohly závidět.
Ti co měli tu možnost Levy slyšet naživo tak jak já, tak to pochopí.

PS: Musím jí vidět znovu! A chci s ní i fotku!


Alexandrovci - Příjemný zážitek mužského ruského sboru.

4. prosince 2013 v 15:09 | †SeňoritaVampiresa† |  Diario

Včera jsem se zúčastnila fakt krásného, hudebního zážitků do čehož by mě asi mnozi z vás netipovali, ale sama jsem bývalá sboristka, takže jsem na dvě hodiny a půl odsunula svou rockerskou duši do hodně velké dálky a užila jsem si koncert ruského, mužského, armadního sboru. Protože to na mě udělalo fakt silný dojem, tak Vám musím o tomhle mém novém, kulturním zážitků napsat.

Na tenhle koncert jsem se dostala fakt náhodně a ikdyž se mi ze začátku nechtělo jít a dělala jsem vše proto abych prodala lístky, tak jsem nakonec upřímně ráda, že jsem na ten koncert došla. Dva lístky na tuhle událost totíž koupil děda pro sebe a babičku. Dědu ale zase pak začala dostávát jeho nemoc, takže babička odmítla s ním jít a aby zbytečně nepropadli lístky tak jsem se jako hodná vnučka nabídla, že půjdu s dědou já. Jenže jeho nemoc ho dostala ještě víc než se očekávalo a skončil v psychiatrické léčebně a mě na krk zůstali dva lístky. Tak jsem se snažila babičku přemluvit ať tam jde semnou ona, jenže po všech těch události ohledně dědy jí přešla chuť, takže jsem zůstala jenom já a Ondra. Lístky jsme se snažili prodat, ale nepovedlo se, a protože jsem ani já nechtěla aby zbytečně jen tak do koše letělo 1000 kč, tak jsme se včera s Čičikem v 6 hodin večer vydali do Čez Areny.

K areně jsme došli kolem půl sedmé. Dali jsme ještě cigáro a napůl birella a pozorovali jsme zacpané křižovatky a babičky a dědečky jak se hemží ke vstupní bráně. Nejvíc jsem se smála jedné starší pání jak rovnou u semaforu vystoupila a rozběhla se přes cestu. To samé jsem totíž před pár lety udělala na koncertě Tokio Hotel, ale vidět tak běžet mladou puberťačku a babičku v 60ti letech je jinčí rozdíl.

S láskou jsme prošli vstupní bránou a teď nás čekalo najít naše místa. Podle šipek jsme se nasměrovali na naši tribunu, ale u hledání naších místech jsme se fakt dost nasmáli a ti co nás pozorovali se museli smát taky. Samozřejmě po pár minutách bloudění na tribuně A2 jsme konečně našli naše čísla 18 a 19 a konečně jsme mohli usednout.

V 7 hodin přišli očekávání Alexandrovci a své vystoupení zahajili ruskou hymnou (teda doufám, že to byla jejich hymna, ale vzhledem k tomu, že přitom přinesli na podium svojí vlajku, tak si myslím, že ano).

Koncert byl rozdělen na dvě části. V první části s ními dvě písničky zazpíval Petr Kolář, který naživo vypadá ještě líp než v televizi a jeho chraplák mě přímo očaroval a v druhé části byla zase operetní zpěvačka Eva Urbanová, která měla šaty jako královná a vypadala v nich naprosto úchvatně. Měla jsem možnost při jejich koncertu slyšet známou vánoční koledu tichá noc v ruském znění a ke konci nás překvapili písničkou od Karla Gotta lady karneval, což s jejich ruským přízvukem jak zpívali česky bylo fakt boží.

Musím říct, že Alexandrovci mají mnoho úžasných solových zpěváků u kterých mi šel mráz po zádech a nejvíc u mě bodovala malá, roztomilá , sedmiletá dívenka , která tam také měla své solo a musím říct, že svojím hlasem by mohla hned několik našich zpěvaček rovnou kopnout do zadku. Byla fakt úžasná.

Povedlo se mi na youtube najít s ní video, jak zpívá jednu nejslavnější ruskou písničku, kterou znáte určitě i vy - Katushu. Včera zpívala sice jinou písničku a bohužel ani nehráli Katushu, ale stojí za to se na to podívat. Je fakt okouzlujicí!


Víc už nevím co k tomu dodat.
Jenom pokud i vy někdy chcete zažít opravdivou sílu hudby, tak si na ně zajděte. Jsou tu každým rokem a zážitek je to opravdu velký.

Až se objeví na internetu nějaké fotky či videa ze včerejška, tak vám to tu potom dám, ale zatím tu nic není.